Kyberšikana

Kyberšikanou se rozumí forma šikany, která probíhá prostřednictvím elektronických médií, jako je například internet. Na rozdíl od klasické šikany má agresor kyberšikany jiné nástroje na ubližování. K virtuálním útokům nebo k psychické újmě jsou používány počítače, tablety, mobilní telefony a další elektronická zařízení. Hlavním cílem je oběť zesměšnit, zastrašit, ztrapnit nebo ohrozit. Další informace o bezpečném chování na internetu naleznete zde.

Útočník spoléhá zejména na to, že oběť nemůže bezprostředně reagovat. Nezáleží na místě, kde k šikanování dochází, ani na době, kdy útok oběť zastihne. Útoky kyberagresora mohou oběť dostihnout kdykoliv a kdekoliv. Oběť tak velmi rychle ztrácí pocit bezpečí i tam, kde byl doposud zcela samozřejmý.

Agresorem se v této problematice může stát i jedinec, který by při klasické šikaně nikdy neuspěl. Při kyberšikaně se útočník vyznačuje technologickou dovedností. Příčiny nebo motivy mohou být různé. Nejčastěji je to touha po uznání, závist, strach ze selhání, nuda, potřeba někam patřit a být oblíbený a podobně.

Obětí jsou nejčastěji ti, kteří vybočují nějakým způsobem z kolektivu. Odlišnost může být sociální, národnostní, fyzická či psychická. Také z oběti se může následně stát agresor, který se začne mstít stejným způsobem, jakým bylo ubližováno jemu.

Druhy kyberšikany

Kyberstalking – představuje pronásledování skrze kyberprostor, nejčastěji s pomocí SMS zpráv, chatu, sociálních sítí, telefonu atd. Cílem agresora je znepříjemnit život oběti, proto může například nevhodně komentovat různé příspěvky nebo velmi často zasílá obtěžující zprávy. Neustále sleduje oběť, s kým a kde se pohybuje. Obtěžující zprávy může zasílat i blízkým osobám oběti.

Vyloučení – čímž se rozumí vyloučení oběti ze skupin v kyberprostoru. Postačí jedno kliknutí a vše je vymazáno. Oběť bývá často ponižována a potýká se s frustrací z pocitu izolace.

Kybergrooming – je manipulace s obětí a snaha o vylákání k osobní schůzce. Ke lstivému vylákání si útočník často vymýšlí lži, aby dotyčného přesvědčil ke schůzce. K docílení účelu agresor oběť vychvaluje, lichotí, předstírá zájem a snaží se o získání důvěry. Dalším krokem ze strany útočníka může být vylákání obnažených fotografií, a tím může nastat vydírání oběti. Na osobní schůzce hrozí velké riziko, že útočník oběti ublíží.

Flaming – při tomto jednání je stalker ve virtuálním světě nepřátelský, hádá se a vytváří agresivní konverzace.

Happy Slapping – se vyznačuje tím, že skupina útočníků fyzicky napadá oběť a další ze skupiny agesorů pořizuje záznam na telefon či tablet. Natočené video poté šíří prostřednictvím sociálních sítí dál.

Sexting – je druhem kyberšikany, při níž si dotyční posílají své nahé fotografie či videa prostřednictvím mobilů, počítačů nebo si píšou velmi otevřeně o sexuálních tématech. Nejdůležitější je si uvědomit, že nikdy nevíme, kdo se opravdu skrývá na druhé straně virtuálního světa, za fotografií profilu!

Veškeré druhu kyberšikany se projevují různě. Nejčastějším projevem je zasílání urážejících, útočných zesměšňujících a zastrašujících či oběť dehonestujících emailů a SMS zpráv. Mezi projevy lze zařadit také výhružné telefonáty nebo obtěžující chaty. V prostředí kyberšikany jsou agresory vytvářené blogy a webové stránky, kde bývá na oběť virtuálně útočeno. Nelze opomenout ani fotografování či nahrávání oběti na záznam, který dotyčný vystaví na internetu nebo rozešle mezi další uživatelé například sociálních sítí.

Nepřímí ukazatelé kyberšikany – oběti:

• dítě náhle přestane používat počítač
• často mění chování a nálady
• před cestou do školy trpí bolestmi břicha nebo hlavy
• je nervózní nebo nejisté při čtení e-mailů nebo SMS zpráv v mobilu
• nechce/bojí se chodit do školy nebo vůbec mezi lidi
• je rozčilené, expresivní nebo frustrované při odchodu od počítače
• vyhýbá se rozhovoru o tom, co dělá na počítači
• se stane nepřirozeně uzavřené vůči kamarádům nebo rodině
• chodí „za školu“
• zhorší se jeho prospěch ve škole
• pobývá v blízkosti učitelů
• vystupuje ustrašeně
• má smutnou náladu
• je apatické, někdy naopak nezvykle agresivní
• ztratilo zájem o učení
• má poruchy soustředění
• vrací se ze školy pozdě
• špatně usíná, má noční můry

Obecným rámcem o vhodném chování uživatelů na internetu je NETIKETA. Jedná se o pomyslnou sbírku pravidel a zásad, která by se měla dodržovat v internetovém světě. S pravidly netikety by měli být seznámeni nejen žáci škol, ale také by měla vejít do povědomí veřejnosti.

Kyberšikanou, tedy takovým jednáním, může agresor naplňovat i znaky jednotlivých skutkových podstat trestných činů. Podle trestního zákoníku, zákon č. 40/2009 Sb., se virtuální útočník může dopustit například trestného činu:

• § 184 Pomluva
• § 191 Šíření pornografie
• § 192 Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií
• § 193b Navazování nedovolených kontaktů s dítětem
• § 175 Vydírání
• § 354 Nebezpečné pronásledování
• § 202 Svádění k pohlavnímu styku
• § 201 Ohrožování výchovy dítěte
• § 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob
• § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod apod.

Jakákoliv šikana druhého jedince včetně kyberšikany je protiprávní. Věková hranice trestní odpovědnosti v České republice je 15 let. Mladiství ve věku od 15 do 18 let jsou posuzováni soudem pro mládež s ohledem na jejich rozumovou a mravní vyspělost podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Jedinci starší 18 let jsou plně trestně odpovědné za své skutky.

Z obecného pohledu řešení problému kyberšikany je důležitá především PREVENCE, která by neměla být podceňována. S tím souvisí posilování a rozšiřování počítačové gramotnosti u dětí a bezpečné orientování se ve virtuálním světě. Preventivní opatření lze aplikovat již od dětského věku, a to působením rodičů v domácím prostředí v návaznosti se vzdělávacími programy ve školách. Cílem je zejména předejít útokům agresora uchránit oběť.

Preventivní opatření ze strany rodičů:

• Učit své děti vhodnému chování na internetu a vysvětlit jim možná rizika a úskalí virtuálního světa.
• Být vzorem pro své děti.
• Sledovat jejich aktivity na počítačích či mobilech (lze využít různé aplikace či software pro kontrolu).
• Mít přehled o založených profilech na různých sociálních sítích svých dětí a jejich aktivitách na těchto stránkách.
• Využití možného zablokování určitých webových stránek (vyhodnotit efektivitu).
• Věnovat pozornost náhlé změně chování dítěte při užívání těchto technologií.
• Dát dítěti najevo, že může přijít za rodičem s jakýmkoliv problémem a být připraven problém řešit, a ne pouze trestat.
• 
• Preventivní opatření ve škole:
  • Seznámení žáky s pravidly používání komunikačních technologií a tím snížit riziko útoků.
  • Aplikace vzdělávacích programů do výuky o problematice online nebezpečí a užívání internetu kreativními a efektivními způsoby.
  • Zahrnutí pojmu „kyberšikana“ do školního řádu a minimálního preventivního programu (vymezení co to je, jak se bude řešit a co může nastat).
  • Vypracování krizového scénáře postupu při odhalení kybešikany.
  • Využití vrstevníků či starších spolužáků k vedení programů o kyberšikaně.
  • Podporovat pozitivní klima školy.
  • Apelovat na to, že všechny formy šikanování jsou NEPŘIJATELNÉ.

  Návrh pravidel a doporučení pro bezpečné užívání Internetu ve škole

  • Respektuj ostatní uživatele. Nečiň druhým to, co nechceš, aby činili tobě.
  • Opatrný internetový serfař je inteligentní serfař.
  • Neposílejte nikomu, koho neznáte, svou fotografii a už vůbec ne intimní, nesdělujte mu svůj věk.
  • Dobře si rozmyslete, co posíláte a komu.
  • Udržujte hesla k emailu i jinam v tajnosti, nesdělujte je ani kamarádovi.
  • Nedávejte nikomu své osobní údaje, adresu ani telefon. Nevíte, kdo se skrývá za monitorem.
  • Nevěřte každé informaci, kterou na internetu získáte.
  • Seznamte se s pravidly chatu či diskuse, ať víte, co je zakázáno dělat.
  • Když se s někým nechcete bavit, nebavte se.
  • Nikdy neodpovídejte ne neslušné, hrubé nebo vulgární emaily a vzkazy.
  • Nedomlouvejte si schůzku po Internetu, aniž byste o tom řekli někomu jinému (nejlépe alespoň jednomu z rodičů).
  • Pokud vás nějaký obrázek nebo e-mail šokuje, okamžitě opusťte webovou stránku.
  • Svěřte se (nejlépe dospělému), pokud vás stránky vyděsí nebo přivedou do rozpaků.
  • Nedejte šanci virům. Neotevírejte přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy.
  • Seznamte se s riziky, která souvisí s elektronickou komunikací.
  • 
  • Na preventivních projektech v oblasti kyberkriminality se podílí také Policie České republiky.

    Úspěšným projektem v boji proti kyberkriminalitě je projekt „SAY NO!“ (Řekni NE!), který byl spuštěn v červnu roku 2017. Tento projekt varuje před znepokojivý růstem počtu případů sexuálního nátlaku a vydírání dětí v online prostředí. Upozorňuje také na nebezpečnosti online komunikace. Díky krátkému poutavému filmu, který představuje příběhy dvou obětí je to nenásilní efektivní preventivní nástroj.

    Dále projekt „Kraje pro bezpečný internet“, jehož cílem je osvětové a vzdělávací působení v oblasti prevence a kybernetické bezpečnosti a snížení rizika s tím související. Cílovou skupinou jsou žáci základních škol, studenti středních škol, pedagogové, sociální pracovníci, policisté, rodiče i senioři. V rámci projektu jsou vytvářeny didaktické a metodické materiály pro jednotlivé cílové skupiny jako například e-learningové kurzy, edukativní video spoty, online interaktivní hry, pracovní listy a podobně. Policie České republiky v tomto projektu působí především jako odborný garant trestněprávní problematiky dané oblasti.

    Projekt „Buď v bezpečí“ se zabývá také kyberšikanou, vývojem a výzkumem v této oblasti. Hlavním cílem projektu je vybudovat vazbu mezi školami a školskými zařízeními a Policií České republiky. Pedagogové mají možnost si sami stahovat novinky a informace o nejnovějších trendech z oblasti kyberšikany a kyberkriminality. Následně mohou tyto informace využít ve výuce a dále je přenášet na hlavní cílovou skupinu.

    Text: por. Mgr. Eva Hašlová, Územní odbor Praha venkov – Východ